Jaké kolo koupit: rozhodněte podle povrchu a typu jízdy

Prodavač se zeptá na rozpočet a na to, jestli chcete jezdit spíš do terénu, nebo po silnici. Odpověď „tak nějak všude“ padne nejčastěji a vede k nejhoršímu výsledku, protože z ní vyjde kolo, které nikde nevyniká a všude něco vozí navíc. Spolehlivější postup začíná o patro níž. U povrchu, po kterém kolo pojede.

Sečtěte si posledních deset vyjížděk

Rozdělte posledních deset jízd podle toho, po čem vedly. Asfalt, zpevněná cyklostezka se štěrkovým povrchem, polní a lesní cesta, kamenitá stezka v lese. Vyjde vám poměr, a ten rozhoduje.

Kdo kolo teprve kupuje a žádných deset jízd za sebou nemá, ať si sepíše trasy, které má reálně za barákem a dojede na ně bez nosiče na autě. Plán vyjet jednou za rok do Jeseníků na kameny je slabý důvod k tomu, aby kolo celý zbytek roku tahalo odpružení, které na cyklostezce jen ubírá sílu.

Vybírejte podle těch osmi jízd z deseti. Ne podle těch dvou zbylých.

Druhá otázka, na kterou se zapomíná: co na kole povezete. Nákup ze supermarketu, batoh do práce, boční brašny na týden po Moravě, dětská sedačka. Odpověď rozhodne, jestli potřebujete rám s oky pro nosič a blatníky, a tahle jediná podmínka zúží nabídku rychleji než cokoli jiného.

Asfalt a udržované cyklostezky

Pokud je devět z deseti výjezdů po hladkém povrchu, potřebujete kolo, které valí. Široké zubaté pláště a odpružená vidlice tady jen berou rychlost a přidávají kila.

Rozhoduje, jak dlouho v sedle vydržíte a co vezete.

Na cestu do práce a na rodinné okruhy podél řeky sedne městské nebo trekové kolo. Rovná řídítka, vzpřímený posed, blatníky a nosič z výroby. Za pohodlí platíte vyšším odporem vzduchu a hmotností, kterou poznáte při nošení do schodů.

Na kondiční kilometry po asfaltu je doma silniční kolo. Sklopená řídítka nabízejí několik poloh rukou, což po třech hodinách jízdy poznáte v zápěstích. Úzké pláště jsou rychlé a mají malý odpor. Slabina je jasná: jakmile asfalt skončí, kolo se začne bránit, a rozbitá okreska po zimě je pro úzký plášť past na defekty.

Mezi tím stojí krosové kolo. Rovná řídítka jako trek, ale odlehčené a bez plné výbavy. Svižnější než trek, snesitelnější na polňačce než silnička. Cenou je jediná poloha rukou a to, že blatníky a světla si dokupujete zvlášť.

Šotolina, polní a lesní cesty

Tady začíná pásmo, ve kterém většina českých rekreačních cyklistů reálně jezdí. Lesní asfaltka, hrbolatá polňačka, štěrkový úsek podél rybníka, kořeny na okraji lesa.

Gravel je na tohle stavěný. Sklopená řídítka jako silničky, ale klidnější geometrie a širší pláště, takže se na šotolině nepere s povrchem. Na dlouhých asfaltových kilometrech zaostane za silničkou jen o kus, na polňačce ji nechá stát. Za všestrannost platíte tím, že v technickém terénu naráží na strop a s bočními brašnami se hůř řídí než trek.

Krosové a trekové kolo zvládne stejný terén pomaleji, ale s většími rezervami při nasedání a v pomalé jízdě. Na rodinný výlet po Baťově kanálu se hodí líp než gravel, na sportovní jízdu hůř.

Horské kolo s pevným rámem a odpruženou vidlicí má na těchhle cestách rezervu, kterou většinu času nevyužije. Vyplatí se tehdy, když se lesní cesty občas zvrhnou v kamenitý sjezd nebo když jezdíte v kopcích, kde se dolů jede rychle.

Pozor na jednu věc, která rozhoduje víc než nálepka kategorie. Šířka plášťů, které se do rámu vejdou, změní charakter kola víc než to, jestli je na rámu napsáno gravel nebo kros. Než podepíšete, zeptejte se, jak široký plášť se do vidlice a do zadní stavby vejde. U kola s blatníky se ptejte i na vůli pod blatníkem, protože v listopadovém blátě se těsný rám ucpe listím.

Kameny, kořeny a sjezdy

Když trasa vede po úzkých stezkách v lese, po kamenných polích a po prudkých sjezdech, zbývá jediná kategorie. Horské kolo.

Odpružená vidlice a široké pláště tady drží kolo na zemi a bez nich se v kamenech ztrácí kontrola. Brzdy musí vydržet opakovaný sjezd, a to znamená kotouče.

Rozdíl mezi pevným rámem a celoodpruženým se dá popsat jednoduše. Pevný rám je lehčí, levnější a při šlapání do kopce nepohlcuje sílu. Celoodpružený drží stopu v rozbitém terénu, méně vás vytřese a v dlouhém sjezdu šetří ruce. Zaplatíte za něj hmotností, cenou a tím, že tlumič potřebuje pravidelný servis. Kdo jezdí do lesa po zpevněných cestách a jednou za měsíc si dá kus stezky, celoodpružený stroj nepotřebuje. Vozil by kila a servisní náklady, které většinu roku nevyužije.

Když je to pokaždé jinak

Nejčastější zadání zní: půlka asfalt, půlka nezpevněné cesty, občas kus lesa. Kompromisní kolo pro tenhle profil existuje, jen se musí vybrat vědomě.

Dvě rozumné cesty:

• Gravel se širšími plášti. Sedne tomu, kdo chce mít kolo svižné a jezdí spíš dlouhé okruhy. V technickém terénu bude limit, ale na kombinaci asfalt a šotolina je to nejlepší poměr pohodlí a tempa.
• Kros nebo trek se sadou plášťů. Rovná řídítka dávají větší jistotu při pomalé jízdě a lepší přehled v provozu. Když si k tomu pořídíte druhý pár plášťů, změníte charakter kola za jedno odpoledne.

Druhá varianta je pro většinu lidí levnější a odolnější, první rychlejší. Univerzální kolo, které bude nejlepší na obojí, neexistuje. Ať sáhnete po čemkoli, něco tím ztratíte. Co která kategorie u kola do města i do terénu obětuje, rozebíráme vedle sebe.

Kdo řeší kombinaci s vlakem a MHD nebo malý byt, má ještě jednu odbočku: skládací kolo. Do metra a do kufru auta se dostane bez rozebírání, na nezpevněné cestě je ale malými koly znevýhodněné a v rozbitém terénu se s ním jezdit nedá.

Rychlá orientace podle povrchu

Tabulka slouží k prvnímu zúžení výběru. Hranice mezi kategoriemi jsou v praxi rozmazané a rozhodne až zkušební jízda.

Kde nálepka na rámu klame

Kategorie si výrobci pojmenovávají sami a hranice se rok od roku posouvá. Jeden výrobce prodává jako gravel to, co druhý označí za kros s širšími plášti. Trek bez blatníků a nosiče se v katalogu objeví jako kros, i když má trekový rám.

Rozhodujte podle toho, co nálepku přebije. Jak široký plášť se do rámu vejde. Jestli má rám oka pro nosič a blatníky. Jaké má kolo brzdy, jaký rozsah převodů a kolik váží.

Zvlášť u horských kol se nabídka rozpadá na podkategorie, které se od sebe liší zdvihem vidlice, tedy tím, kolik centimetrů vidlice propéruje. Menší zdvih znamená lehčí kolo, které lépe šlape do kopce. Větší zdvih drží v rozbitém sjezdu, ale při šlapání ze sedla část síly pohltí. Pro rekreační jízdu po lesních cestách je rozumnější sáhnout po nižším zdvihu a lehčím rámu.

Kopce, kilometry a to, co vezete

Povrch je první filtr. Druhý je profil trasy a délka jízdy. V kopcovaté krajině rozhoduje rozsah převodů, tedy rozdíl mezi nejlehčím a nejtěžším. Na cedulce bývá číslo („27 rychlostí“), které o vyjetí kopce neřekne nic. Ptejte se prodejce přímo na to, jestli s tímhle kolem vyjedete naložení váš nejhorší kopec.

Délka jízdy mění priority. Půlhodina do práce odpustí skoro každý posed. Na čtyřhodinové vyjížďce se sečte každá maličkost a vzpřímené sezení začne tlačit na sedací kosti, protože váha nemá kam jinam jít.

Zátěž rozhoduje o konstrukci. Trekový rám počítá s brašnami a nákupem, gravelový a silniční s tím počítají méně. Únosnost nosiče udává výrobce a levný nosič se pod dvěma plnými brašnami rozkmitá.

Česká krajina má jednu vlastnost, která výběr posouvá. Rovina se u nás skoro nikde nedrží dlouho a i běžný okruh kolem vesnice obsahuje pár stovek metrů převýšení. Kolo s krátkým rozsahem převodů, které na papíře vypadá jako sportovní volba, se v takovém profilu s brašnami mění v tlačení.

Poslední otázka téhle skupiny zní, kde bude kolo stát. Sklep bez výtahu, panelákový balkon, chodba, kancelář. Kolo, které musíte každý den zvedat do třetího patra, začne po měsíci překážet a přestanete ho používat. Hmotnost prohrává až u schodů, ne v prodejně.

Kolo, které jezdí i v listopadu

Když má kolo sloužit celoročně a v provozu, přibývá požadavek, který se v prodejně snadno přehlédne.

Blatníky nejsou dekorace. Bez nich se první mokrá cesta podepíše na kalhotách a na zádech. Nosič nese věci lépe než batoh, protože se do zad nepotíte.

Kotoučové brzdy fungují v dešti podstatně líp než ráfkové, které za mokra ztrácejí a v zimě se solí a pískem obrušují ráfek.

Povinnou výbavu jízdního kola stanoví vyhláška č. 153/2023 Sb. v příloze č. 8, která od 24. června 2023 nahradila starší vyhlášku č. 341/2014 Sb. Patří do ní dvě na sobě nezávislé účinné brzdy, odrazky vpředu bílá a vzadu červená, oranžové odrazky na pedálech a v paprscích, zaslepené konce řídítek. Za snížené viditelnosti přibývá přední bílý světlomet a zadní červená svítilna se zdrojem na nejméně hodinu a půl svícení.

Trekové kolo tohle mívá z výroby, gravel a kros obvykle ne.

Pokud kolo koupíte bez odrazek a světel, počítejte s tím, že hotové bude až po zastávce u pultu s doplňky.

Elektrokolo v každé kategorii

Elektrickou verzi má dnes trek, horské kolo, gravel i městské kolo. Rozhodnutí o povrchu tím pádem proběhne úplně stejně a motor s baterií se řeší až potom. Dává smysl tam, kde kopce nebo vzdálenost brání v jízdě: dojíždění přes kopec do práce, výlety s rodinou, kde má někdo výrazně jinou kondici, nákupy s nákladem.

Platí se za to hmotností, cenou a tím, že přibude díl, který stárne. Kapacita baterie roky klesá a její výměna je největší jednotlivá položka provozu. Udávaný dojezd berte jako nejlepší možný scénář, protože v kopcích, v zimě a s nákladem klesne výrazně. Zeptejte se, jak dlouho výrobce dodává náhradní baterie k danému modelu.

Zvedání elektrokola do třetího patra bez výtahu je zkušenost, kterou stojí za to si v prodejně vyzkoušet dřív než jízdu.

Na co si dát pozor

• Kolo na jízdu, kterou zatím neděláte. Celoodpružený stroj na cyklostezku a závodní silničku na výlety s dětmi jsou dvě nejběžnější zbytečné investice.
• Rám bez úchytů. Bez ok pro nosič a blatníky zbývají objímkové díly a ty unesou míň. Zjišťuje se to většinou až první deštivý týden.
• Nejlevnější odpružená vidlice. Váží hodně, tlumí málo a po sezoně nebo dvou začne vrzat. Na asfalt a zpevněné cesty je lepší pevná vidlice a širší pláště.
• Nákup podle akční slevy. Sleva na kategorii, která neodpovídá vašemu terénu, není úspora.
• Kolo z e-shopu bez seřízení. Z krabice přijede částečně smontované. Než na něj sednete, patří k mechanikovi, který seřídí brzdy a řazení.
• Ignorovaná zkušební jízda. Objeďte okruh, prudce zabrzděte, přejeďte obrubník a vyjeďte krátké stoupání. Když vybíráte mezi dvěma koly, projeďte stejnou trasu na obou hned po sobě.

Zásahy do brzd, hydrauliky, karbonových dílů a baterií elektrokol patří do servisu. Chyba na brzdě se projeví v nejhorší možný okamžik. Po nehodě se zraněním volejte tísňovou linku 112.

Čím začít při rozhodování

Udělejte jako první tohle: rozepište si posledních deset jízd podle povrchu a k tomu si připište, co na kole vozíte. Z těch dvou řádků vypadne kategorie skoro sama.

Když převažuje asfalt a nic nevezete, hledejte silničku nebo kros.

Když převažuje asfalt a vozíte věci za každého počasí, trek. Kombinace asfaltu a šotoliny je revír gravelu. Zbylé kroky od velikosti rámu po zkušební jízdu shrnuje návod, jak vybrat kolo. Kameny, kořeny a sjezdy patří horskému kolu, a teprve tam se ptejte na celoodpružení.

Komu se výběr nepovede: člověku, který kupuje kolo podle jedné plánované dovolené. Zbylých padesát víkendů v roce ho to bude stát rychlost, kila nebo mokré kalhoty.