Trup ve třech vrstvách zvládne skoro každé počasí, prsty a nos ale mrznou jinak a mnohem dřív. Tělo v zimě šetří teplo pro důležité orgány a končetiny nechává vychladnout jako první, což na kole poznáte hlavně na rukou, kde rozhoduje i o bezpečnosti, protože zkřehlé prsty hůř dávkují sílu na brzdové páce. Základní vrstvení trupu je princip, který platí celoročně, tady jde o to, co se v zimě řeší navíc.

Ruce trpí první a poznáte to na brzdění

Zkřehlé prsty ztrácejí cit a hůř odhadnou, jak silně na páku zatlačit. U kotoučových brzd, které reagují na malý pohyb prstu, to dokáže znamenat rozdíl mezi plynulým a trhavým zabrzděním.

Do mírného chladu stačí celoprsté rukavice s tenkou vycpávkou, kolem bodu mrazu se hodí zateplené rukavice s větruodolnou vrchní stranou, protože samotná tloušťka bez ochrany proti větru na kole nestačí. Do většího mrazu přicházejí na řadu palčáky, které hřejí lépe díky tomu, že prsty drží pohromadě, ovládání jednotlivých pák je s nimi ale méně přesné.

Kompromis existuje ve formě rukavic s odděleným palcem a spojenými ostatními prsty. Drží víc tepla než klasické prstové rukavice a zachovávají víc citu než palčáky.

Na klasické řídítko pomáhají takzvané pogies, tedy návleky připevněné přímo na řídítka, do kterých se ruka i s rukavicí zasune jako do rukávníku. Chrání líp než jakákoli rukavice, protože kolem ruky vytvoří uzavřený prostor bez proudění vzduchu. Na druhou stranu omezují rychlé přehmátnutí na brzdu při náhlé situaci, takže se hodí spíš na klidnější cesty než do husté dopravy.

Nohy nejsou jen ponožky: kalhoty do mrazu

Vrstvení nohou se řeší jinak než trup, protože nohy během šlapání pořád pracují a vyrábí teplo samy. I tak v mrazu potřebují ochranu hlavně zepředu, kde jsou nejvíc vystavené proudu vzduchu.

Dlouhé kalhoty s vloženou vložkou a zateplenou přední částí zvládnou většinu zimních jízd samy o sobě. Kdo má jen letní krátké kalhoty, vystačí si s návleky na nohy přes ně, natáhnou se přes lýtka a stehna a zastaví vítr, i když neizolují tolik jako celé zimní kalhoty.

Zadní strana nohou je při šlapání víc krytá tělem a míň vystavená proudu vzduchu, takže nepotřebuje tak silnou vrstvu jako přední strana stehen a kolen, proto mívají dobré zimní kalhoty vpředu silnější a větruodolnější materiál než vzadu.

Kolena si zaslouží samostatnou pozornost, protože chladnou nezávisle na zbytku nohy a bolest v kolenním kloubu z prochladnutí umí zkazit celou vyjížďku. Krátké kalhoty bez alespoň tenkého krytí kolen nechte doma, jakmile teplota klesne k nule.

Nohy: silnější ponožka není vždycky lepší volba

Obléct silnější ponožku vypadá jako první nápad, který napadne každého. Občas ale zafunguje obráceně. Když je bota stejné velikosti a ponožka výrazně silnější, noha se v botě stiskne a horší prokrvení znamená chladnější prsty, i když má ponožka víc vlny.

Spíš pomůže zimní bota s membránou a víc místa uvnitř, nebo alespoň bota o číslo větší pro sezonní tlustší ponožku. Kdo zimní botu nemá, vystačí si s návleky, které se natáhnou přes běžnou cyklistickou botu a zastaví vítr i hrubší vodu na chodidle.

Merino ponožky drží teplo lépe než syntetické i po zvlhnutí potem, syntetické zase rychleji schnou, pokud se bota při jízdě zmáčí zvenku. Obojí funguje, hlavně se vyhněte bavlně, která v chladu rychle promáčí a přestane hřát.

Hlava, krk a uši pod helmou

Tenká čepice nebo síťovaná čapka pod helmu pokryje uši a temeno, aniž by zvedla helmu z hlavy tolik, že se popruhy nedají pořádně dotáhnout. Silná zimní čepice tohle riziko má, a s helmou, která nesedí pevně, si zimní jízda neužijete.

Krk zakryje nákrčník, který se dá vytáhnout přes ústa a nos, když teplota klesne hluboko pod nulu. Zabírá málo místa v kapse a rozdíl v pocitu chladu na krku je překvapivě velký.

Do opravdového mrazu přichází na řadu tenká balaklava pod helmu. Kryje víc než čepice a nákrčník dohromady, jen se hůř větrá, takže ji nechte na dny, kdy je to skutečně potřeba. Dýchání nosem místo ústy pomáhá vzduch trochu předehřát dřív, než se dostane do plic, a zmírňuje i pocit pálení v krku, který mráz při rychlejším dýchání ústy umí způsobit. V opravdovém mrazu to není vždy možné udržet po celou dobu, ale aspoň částečně to stojí za to zkusit.

Zamlžené brýle a hledí

Vytažený nákrčník přes nos vypadá jako dobrý nápad, dokud se dech nezačne srážet na skle brýlí. Teplý vzduch z úst narazí na studené sklo a zamlží ho během pár vteřin, přesně ve chvíli, kdy jedete a vidět potřebujete nejvíc.

Mezera mezi nákrčníkem a bradou dech pustí dolů, místo aby ho hnala nahoru do brýlí. Cyklistické brýle s výraznější ventilací kolem rámu zamlžují méně než těsně přiléhavé sportovní brýle bez průduchů.

Kdo nosí dioptrické brýle pod cyklistickými nebo lyžařskými brýlemi, zamlžení řeší hůř, protože vrstev skla je víc. Pomáhá nechat mezi oběma skly co nejmenší mezeru vzduchu a nezakrývat ústa a nos těsně pod nimi.

Kůže na obličeji schytá vítr jako první

Tváře, rty a čelo zůstávají i v zimě většinou nezakryté, protože přes ně vede výhled a dýchání. Studený vítr jim ale za delší jízdu dokáže pořádně ublížit, kůže popraská a rty se olupují rychleji než v létě.

Mastnější krém nebo balzám na rty před vyjetím je maličkost, která se vyplatí. Netýká se to jen extrémního mrazu. Čerstvý vítr při nule dokáže nechráněné kůži udělat podobnou paseku jako slunce v létě, jen jinak.

Trup: víc tenčích vrstev, ne jedna tlustá bunda

Princip vrstvení, tenká funkční vrstva na kůži, izolační vrstva podle chladu a větruodolná vrchní vrstva navrch, platí v zimě stejně jako v ostatních měsících, jen se posouvá směrem k víc vrstvám najednou. Do většího mrazu přidejte druhou tenčí vrstvu spíš než jednu extra silnou, jde líp sundat, když se na kopci zahřejete.

Zateplená bunda s membránou proti větru a vlhku zvládne většinu zimních jízd. V opravdovém mrazu, hluboko pod nulou, se hodí i větruodolná vrstva přes rukavice a boty, protože právě tam vítr ukrajuje teplo nejrychleji.

Krátký den a snížená viditelnost

Zimní jízda často začíná nebo končí za šera, prostě proto, že je den kratší. Funkční světla vpředu i vzadu a nabité baterie jsou v zimě stejně důležitá součást výbavy jako oblečení, protože v mrazu baterie vydrží kratší dobu než v létě.

Mokrá nebo zasněžená vozovka mění brzdnou dráhu, takže v zimě se vyplatí jet s větší rezervou a brzdit dřív, než jste zvyklí ze suchého léta.

Zahřejte se ještě před vyjetím

Kdo vyrazí ven už prochladlý, dohání ztracené teplo první půlhodinu jízdy, a v mrazu to někdy nestihne vůbec. Pár minut rozcvičky v teple bytu, i jen protřepání rukou a dřepy, tělu pomůže naskočit na provozní teplotu dřív, než vyjede na ulici.

Stejně důležité je nenechat zpocené oblečení vychladnout po zastávce. Kdo si dá desetiminutovou pauzu v mrazu, radši si vrstvu navíc obleče ještě před tím, než se zastaví, ne až po ní.

Kdy už je jízda spíš riziko než zážitek

Silný vítr v kombinaci s mrazem umí srazit pocitovou teplotu výrazně níž, než ukazuje teploměr, a žádné oblečení tenhle rozdíl úplně nevyrovná. Pokud si po deseti minutách pořád nejste jistí, jestli je vám dost teplo, berte to jako varování, ne jako otázku vydržet to.

Náledí mění riziko jízdy víc než samotná zima, a oblečení v tomhle ohledu nepomůže. Rozhoduje spíš trasa, pláště a rychlost. Kdo si není jistý stavem vozovky, zkrátí trasu nebo zvolí posypanou cyklostezku místo lesní cesty.

Osobní hranice se pozná až zkušeností. Někdo v mínus deseti stupních vyjede v pohodě, jiný má problém už kolem nuly, a obojí je normální.

Na co si dát pozor

Znecitlivění nebo zbělání kůže na prstech či nose bývá signál, že je čas zastavit a ohřát se, ne jet dál a čekat, až to přejde. Pokud pocit necitlivosti nemizí ani po ohřátí v teple, patří to k lékaři.

Telefon a elektronika v mrazu rychleji vybíjí baterii, cyklopočítač i telefon na navigaci si proto v zimě berte nabité na víc, než na kolik jste zvyklí v létě.

První zimní vyjížďku v novém oblečení naplánujte na kratší okruh blízko domova. Zjistíte, kde vám je zima a kde naopak horko, dřív, než se stejná chyba stane na dvouhodinové trase daleko od domu.

Shrnutí

V zimě chraňte nejdřív ruce, nohy a hlavu, tam se chlad projeví první a nejrychleji. Silnější ponožka v botě stejné velikosti může uškodit víc, než pomoct, zimní bota nebo návleky fungují spolehlivěji. Na trup použijte víc tenčích vrstev místo jedné silné a na zamlžené brýle nechte dechu volnou cestu mimo sklo.